Soft Spot

Experimentálne fyzické tanečné dielo – podľa kritikov skôr „performatívna udalosť“ – vzniklo v spolupráci slovenských tanečníc Martiny Hajdyla a Sone Ferienčíkovej a maďarskej choreografky Adrienn Hódovej. Prostredníctvom improvizácie a výskumu telesnosti skúmajú spolu s divákmi vzťah medzi telom, osobnosťou a významom. Tváre tanečníc nevidíme až do chvíle, keď si na záver zložia masky. Čo nás definuje, keď sme zbavení tváre a nevyjadrujeme sa mimikou? Čo vnímame, keď sa dívame na ľudské telo? Čo nám hovorí tvár, gesto, postavenie a pohyb tela? Ako komunikujeme prostredníctvom tela s ostatnými? Táto hra s rozostrovaním ľudských vlastností kladie otázky, čo vytvára našu identitu a kde je to skryté, citlivé, mäkké „krehké miesto“ v nás. Soft Spot je chôdza po tenkom ľade divadelnosti a odvážna introspekcia v dnešnom „obalovom svete“, ktorá nám dáva jedinečný priestor skutočného spoločného zážitku.

choreografia: Adrienn Hód 
tvorba a interpretácia: Martina Hajdyla, Soňa Ferienčíková
hudba: Ábris Gryllus 
dramaturgia: Ármin Szabó-Székely
pohybová spolupráca: Márcio Kerber Canabarro 
vizuálna spolupráca: Mária Júdová
kostýmy: Lucia Škandíková
svetelný dizajn: Tomáš Morávek
technická podpora: Dano Kozlík
produkcia: Romana Packová
PR: Alice Krajčírová
grafika: Yara Abu Aataya
producenti: Lucia Šimáčková / BOD.Yngo, Jiří Hajdyla / ME-SA, György Ujvári-Pintér / HODWORKS
koprodukcia: ME-SA, BOD.Y ngo, HODWORKS
partneri: Tanec Praha z.ú. / PONEC – taneční divadlo, Platforma pre súčasný tanec, Asociácia Bratislava v pohybe, OFF Foundation

podpora: Fond na podporu umenia, Mezinárodní visegrádský fond, Magistrát hlavního města Prahy, Ministerstvo kultury České republiky, Státní fond kultury ČR

špeciálne poďakovanie: Csaba Molnár, Adam Czirák, Dano Raček, Petr Soukup, Mia Majeríková, Maker Keveš, Márk D. Molnár, Soňa Kúdeľová, Viera Farbiaková, Petr Goro Horký, Jenda Niesit, Mariana Novotná, Michal Šimečka, Agi Ferienčíková, Tatiana Lacová, Karol Laco, Lenka Sedláčková, Aneta Jiroušková, Adéla Jiroušková.

podpora prezentácie na Divadelnej Nitre: Fond na podporu umenia, Nitriansky samosprávny kraj, mesto Nitra, Nadácia SPP, LITA – autorská spoločnosť 

Adrienn Hód (1975) je maďarská choreografka. Absolvovala Budapest Contemporary Dance School a Budapest Contemporary Dance Academy. V roku 1995 založila OFF Company. Od roku 2007 vedie uznávanú skupinu súčasného tanca HODWORKS. Vo svojich dielach dekonštruuje štruktúry tela, pohybu, priestoru a hudby, aby ich prekvapivo prestavala. Pri tvorbe vytvára intímne situácie, v ktorých tanečníkom poskytuje priestor a dôveru, aby sa otvorili svojej telesnosti, pocitom a emóciám. Ako choreografka spolupracovala s významnými európskymi scénami a festivalmi (Grand Theatre Groningen, Hebbel am Ufer Berlín, Jardin dʼEurope, Centre de Dévelopment Choréographique, Biennal de danse du Val-de-Marne, Trafó House of Contemporary Arts Budapešť, En-Knap Group Ľubľana). Ako choreografka spolupracuje s mnohými maďarskými divadlami (napr. Radnóti Színház, Katona József Színház). Ako choreografka sa podieľala na filme Saulov syn (r. L. Nemes, 2015), ktorý získal Oscara v kategórii cudzojazyčných filmov. Za svoju tvorbu získala mnoho nominácií a cien (napr. Cena Rudolfa Labana).

Křehkost vlastní existence zkoumají v představení – nebo spíše performativní události s názvem Soft Spot – tanečnice Martina Hajdyla Lacová a Soňa Ferienčíková pod vedením maďarské choreografky Adrienn Hód. Divákům umožňuje rozesazení v prostoru ve formě arény a jistou míru svobody v jeho obsazování. Součástí vystoupení je pak i jakési divadlo na divadle, v němž statičtí pozorující mohou současně zkoumat přeskupování obecenstva, respektive míru vstupování diváků do prostoru vizuálně ohraničené osobní zóny. Tanečnice až v samotném závěru odhalují své tváře, což je také rozhodující negace předchozího odosobnění. Pokud k nim divák přistupoval jako k objektům a ke scéně jako k výstavnímu prostoru, mohl skutečně nabýt dojmu, že „může cokoliv“. Mluvící tělo je především metafora, náš instinkt potřebuje oční kontakt – s tváří, nebo dokonce i jen s maskou, aby se cítil konfrontován. Přitom právě pohyb jako prostředek komunikace je jedním z témat, které umělkyně rozvíjejí. Je věčnou inspirací a stále v něm bude co objevovat. Gesto, postura a pohyb zastavený na hranici nesrozumitelnosti a srozumitelnosti nevytvářejí v pravém slova smyslu jazyk, choreografii není možné v tradičním smyslu číst. Ale je možné se nechat přizvat do společného prostoru, který pohybová i silně vizuální složka vytváří.

Lucie Kocourková: Soft Spot – odkrývaní, znejišťování, sdílení. In Opera+ [online]. 18. 3. 2022. Dostupné na: https://operaplus.cz/soft-spot-odkryvani-znejistovani-sdileni/